Bf 109G-14 1/48

Stavebnice německého stíhacího letounu Bf 109G-14 z edice ProfiPACK v měřítku 1/48. Model lze dokončit se dvěma verzemi vrchlíku, ocasní plochy a ocasního křídla. - plastové díly: Eduard - Počet obtisků: 1 ks: 5 - obtisky: Eduard - PE díly

Messerschmitt Bf-109 je německý jednomotorový dolnoplošník s kovovou kostrou a ocasními plochami. Ukázalo se, že jde o základní a nejrozšířenější stíhací letoun Luftwaffe za druhé světové války. Prototyp byl zalétán 29. května 1935 a sériová výroba trvala od roku 1936 do roku 1945. Odhaduje se, že celkem bylo vyrobeno asi 35 000 stíhaček Messerschmitt Bf-109 všech variant, z nichž mnohé po válce přešly do českého a izraelského letectva. Kořeny Bf-109 sahají až k soutěži, kterou Luftwaffe vyhlásila v roce 1933 na nový myliový letoun. V konkurenci s He-112 projekt Bf-109 zpočátku prohrál, ale díky intrikám Willieho Messerschmitta mohl projekt pokračovat a nakonec se stal vítězem soutěže a stal se základní stíhačkou Luftwaffe. V průběhu výroby bylo vyvinuto několik hlavních variant letounu Bf-109. První předsériovou verzí byl Bf-109B (Berta) s různými verzemi motoru Junkers Jumo 210 (A nebo Da). Ty byly testovány ve Španělsku od roku 1937 během občanské války. Další verzí byl Bf-109C (Caesar). Měly jiný motor než verze B a rozšířenou výzbroj sestávající ze dvou 20mm kanonů a 2 km ráže 7,92 mm. Tyto stroje také bojovaly na španělském nebi. Třetí verzí byl Bf-109D (Dora) s motorem Junkers Jumo 210 Da nebo Daimler-Benz DB 600. V roce 1943 se objevily i další verze. Bojovala v zářijovém tažení, ale na přelomu let 1939/1940 byla nahrazena verzí E. Nejznámějším modelem byl Bf-109E (Emil) s motorem Daimler-Benz 601A nebo N. Byl to první model, který používal třílistý, nikoli dvoulistý blikač. Bf-109E bojovaly ve francouzském tažení, nad Anglií, v severní Africe a na východní frontě. Eso, které začalo svou kariéru s Bf-109E, byl slavný Adolf Galland. Další verzí byl Bf-109F (Friedrich), který byl podle německých pilotů aerodynamicky nejdokonalejší. Měla upravený trup, křídla a kryt kabiny, ale žádný nový motor. Do služby byla zavedena na přelomu let 1940/1941. V rámci vývoje konstrukce byly vyvinuty další specifikace Bf-109, z nichž verze G (Gustav) byla vyrobena v největším počtu exemplářů. Nejvýznamnější změnou zvyšující výkony stroje byla instalace nového dvanáctiválcového motoru Daimler-Benz DB605A o výkonu 1475 koní. Bf-109G byl vyzbrojen dvojicí 13mm kulometů umístěných v trupu před krytem pilotní kabiny a 20mm kanonem MG151 nebo těžším 30mm kanonem MK108. Poslední sériově vyráběnou verzí byl Bf-109K (Kurfirst), jehož výroba byla zahájena v říjnu 1944. Použitý motor byl Daimler-Benz DB 605DB nebo DC. Bf-109K byl nejrychlejší verzí vyráběnou během druhé světové války, dosahoval rychlosti až 730 km/h. Kromě toho vznikly ještě dvě verze H a Z, které však byly spíše experimentální a jejich velkosériová výroba nebyla zahájena. Další vylepšení v oblasti pohonu a výzbroje učinila z Messerschmittu Bf-109 jeden z nejvýkonnějších stíhacích letounů druhé světové války a zároveň ukázala obrovský potenciál poněkud hranatého draku vytvořeného Williem Messerschmittem. Technické údaje (verze Bf-109 G-6): délka: 8,95 m, rozpětí křídel: 9,92 m, výška: 2,6 m, maximální rychlost: 640 km/h, rychlost stoupání: 17 m/s, maximální dolet: 850 km, maximální strop: 12000m, výzbroj: pevná - 2 kulomety MG131 ráže 13mm a 1 kanón MG151 ráže 20mm , podvěšené-250kg pumy, nebo 2 raketnice Wfr. Gr. 21.

Nesložený a nenabarvený plastový model. Ke kompletaci této stavebnice je třeba dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.